V napínavém zápase vybojovalo déčko další vítězství a zůstává mezi adepty postupu. Nejdříve skončila partie na 6. šachovnici. Martinovi Vítovi se v Dámském gambitu černými sice nepodařilo v zahájení zcela vyrovnat hru, ale dokázal při náznaku svojí aktivity šikovně nabídnout remízu, kterou soupeř raději přijal. Skóre zůstalo vyrovnané i po skončení dalších dvou partií. Nikola Štohanzl (8.) v zahájení (Pircovka) spadl soupeři do varianty, přišel o kvalitu, a i když se snažil rozdmýchat jakousi aktivitu, k záchraně to nestačilo. Lenka Havlíčková (7.) protivníka od počátku v Dámském gambitu přitlačila, pak posbírala dva pěšce, z nichž jednoho sice musela v zájmu otupení soupeřovy protihry v koncovce vrátit, ale přesto dovedla partii spolehlivě do vítězného konce. Dalších pět partií skončilo dlouho po časové kontrole resp. až v "náhlé smrti". Nejdříve to vypadalo velmi nadějně: Mirek Steimar (4.) i Milan Vitouš (5.) měli oba pěšce navíc (Mirek poté, co černými pěkně sehrál zahájení (Dámským pěšcem) a soupeře přepočítal v konkrétní zápletce. Milan jako důsledek dobré poziční hry (Bogoljubovova indická) a úspěšné obrany soupeřem přeceňovaného útoku.). Soupeř Jirky Batíka (3.) zvolil v Scheveningenském systému Sicilské trochu zvláštní koncepci obrany (h5 + Jg4 s výměnou na g4) následkem čehož pak musel řešit problém kam (resp. kdy) ukrýt krále, a když už ho ukryl, měl zase problémy s pěšcem d6. Na prvních dvou šachovnicích se hrála královská indická a výsledek zahájení pro nás nebyl nic moc: Tomáš Kotrba (1.) bílými na dámském křídle neprorazil a v blokované pozici vypadal konkrétněji případný útok soupeře na křídle opačném. Vašek Bernášek (2.) naopak černými v obdobném typu pozice nebyl moc úspěšný, a tak se poziční defekty jeho dámského křídla nejevily být přiměřenou cenou za mlhavé náznaky čehosi na křídle královském. Událostmi nabyté samozřejmě byly časové tísně: Tomáš mohl být rád, že tu svoji (v tempu cca 2 až 3 vteřiny na tah, ve složité pozici) vůbec přežil. (Navíc hráč hostů na 2. šachovnici mu omylem pustil hodiny, když náš hráč nebyl na tahu - tedy zase ubylo pár vteřinek, a jako rozhodčí jsem věru nebyl nadšen vidinou případného sporu po pádu praporku.) Ale tentokrát měl Tomáš jedno velké plus - zcela jasný plán hry, totiž úprk králem do bezpečí na dámské křídlo. A s výledkem pochodu nemohl být nespokojen: Tak akorát stíhal zasáhnout svými věžemi na volném h sloupci a namísto urputné obrany pěšce g2 tak dokonce vyvíjet určitou aktivitu. Hodně se pozice zamotala u Vaška: Už to vypadalo, že soupeř bude naprosto dominovat pomocí volného d pěšce a drtivé převahy v centru, ale vloudila se chybička. Protivník tedy musel pod hrozbou ztráty figury odevzdat dámu za nedostačující materiální náhradu (i když pozice byla stále hodně divoká). Jirka v časové tísni asi nevyužil všech možností, a tak se soupeři podařilo ulehčit si obranu zablokováním královského křídla, a převaha bílého ve hře všech těžkých figur tak zůstala spíš jen akademická (ovládnutí d sloupce). Zcela jasno bohužel stále nebylo ani u Mirka a Milana, a to asi především proto, že si "vybrali" takové koncovky (resp. v takové podobě) - věžovka a jezdcovka, které soupeřům dávaly zdaleka nejvíc šancí. Alespoň že čas jsme v obou těchto partiích měli lepší. Konečné rozuzlení zápasu ale nakonec bylo příznivé pro domácí: Partie Tomáše a Jirky skončily rozumně - remízami. Vašek se přeci jen dostal do svého živlu - poté, co soupeř nevyužil všech svých možností, zakončil partii matem o tah dřív než by se ke slovu dostal bílý se svým útokem. Mirek z pozice nakonec vydoloval věžovku s jediný pěšcem v pozici na své straně (asi remízovou), ale když soupeř v zoufalé poslední časové tísni nepřevedl znalosti správné obrany, náš hráč partii nakonec vyhrál, i když si při tom "pohrával" s nervy svých spoluhráčů (a "nezávislého rozhodčího" :-) ). A stejnou "libůstkou" se předvedl i Milan, a to v ještě větší míře: Dokonale předvedl, jak dokážou být jezdcovky zrádné, a v rámci hry na výhru povolil soupeři, který byl naštěstí také ve velké časové tísni, strašlivou protihru. Partie končila beznadějným bojem Milanova "chromého" jezdce se soupeřovým věžovým pěšcem a králem, ale Milan nakonec stihl svým králem zpatit toho soupeřova stojícího na a1 pod pěšcem a2! Vašek Soukup